close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hra na dvě strany - 5.díl

11. července 2010 v 16:54 | Alex^^ |  TH-moje(TWC)
Tom: Ráno se vzbudím a Bill ještě spí. Rozhodnu se jít na nákup, aby bylo co na snídani. Koupím vafle, vajíčka, mléko, cornflakesy apod. Zaplatím a jdu k autu. Když procházím kolem trafiky, všimnu si velkého titulku: "Lambert konečně dostal Kaulitze."
Okamžitě běžím časopis koupit. Jakmile dorazím domů, odhodím tašky a začnu číst: "To že Lambert chce Billa jsme věděli už dlouho, ale nikdo netušil co se stane až se setkají. Teď už to víme. Lambert dostal co chtěl. Jedině náš časopis vám přináší fotky, které to dokazují."
Dál jsem to nečetl. Ty fotky mluvily za vše. Odhodil jsem časopis a vyšel z domu. Potřebuju se uklidnit.

Bill: Když jsem se vzbudil, nutně jsem potřeboval na WC. Vstal jsem a když jsem procházel obývákem, všiml jsem si časopisu.
"Takové věci Tom přece nečte!" řekl jsem si pro sebe a vzal časopis do rukou. Když jsem spatřil titulní stránku, málem se mi zastavilo srdce. Ten hajzl! Rychle jsem nalistoval příslušnou stranu a spatřil obrovsou fotografii na které se íbám s Adamem. Při tom pohledu se mi zvedl žaludek. Běžel jsem do koupelny a sedl si na vanu. Tom to určtě viděl. Co si asi myslí? Kde vlastně je?
"Tome!",zařval jsem na celý barák.
"Tome!", není tu. Už by tady jinak byl. Pohled mi sklouzl na skleničku prášků na spaní. Vzal jsem ji a šel do kuchyně. Vytáhl jsem ten nejostřejší nůž. Sedl jsem si do kouta na zem. Po tvářích se mi kutálely slzy. Nesnáším Lamberta! Ten hajzl!!! Zničil mi celý život, který se právě chystám ukončit. Vysypal jsem si všechny prášky do dlaně. Chvíli jsem se na ně díval. Mám? Nemám? Nestojí za to žít bez Toma. Všechny jsem je spolykal. Po pár minutách jsem začal pociťovat otupělost. Už mi bylo všechno jedno. Zvedl jsem nůž. Přiložil jsem ho k levému zápěstí. Jediným prudkým pohybem pravé ruky mi nůž zajel pod kůži. Nebolelo to. Nic jsem necítil. Jen bolest svého srdce. Zlomeného srdce. Najednou se v mé mysli vynořil obraz mé postavy, jak si kráčím parkem, šťastný a..těhotný?! Zdravou rukou jsem pohladil bříško, i když jsem z toho byl trochu zmatený. Najednou mě pohltil pocit provinilosti. Podíval jsem se na to moře krve kolem sebe. Ucítil jsem jak se mi zavírají oči.
Tom:
Dvě hodiny jsem se prcházel po venku. Nemůžu tomu uvěřit. Řekl mi, že ho znásilnil, ale na té fotce to nevypadalo, že by se bránil. Co mám dělat? Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu domů a promluvím si s ním. Vešel jsem do předsíně a zakřičel: "Bille, kde jsi? Potřebuju s tebou mluvit." Neozval se.
"Bille? Tak sakra kde jsi?" Zase nic. Nakoukl jsem do obýváku. Nebyl tam. Otevřel jsem dveře do kuchyně a v tu ránu by se ve mně krve nedořezal.
Uviděl jsem svého Billa v louži krve. Vedle něj ležel nůž a prázdná sklenička od prášků.
"Bille! Ne! Co jsi to udělal?!" , běžím k němu.
"Bille, lásko, prober se!" vezmu jeho hlavu do dlaní.
"No tak, Bille! To mi nemůžeš udělat!"
V tu chvíli jsem mu všechno odpustil. Popadl jsem telefon a volal záchranku. Během 10 minut tady byli. Mezitím jsem mu stáhl ránu na ruce tlakovým obvazem. Celou dobu jsem na něj nepřestal mluvit. Doufal jsem, že mě slyší. Vecpal jsem se s ním do sanitky a nedbal na protesty záchranářů. Celou cestu jsem ho držel za ruku. Doktoři mě od něj odstrčili a začali provádět první pomoc. Dorazili jsme do nemocnice. Okamžitě se ho ujali doktoři. Vyhodili mě z ordinace na chodbu. Nebyl jsem shopen v klidu sedět. Chodil jsem tam a zpátky. V hlavě jsem měl stále vzpomínku na Billa, ležícího v moři krve. Neměl jsem ten časopis kupovat. Neměl jsem ho tam nechávat. Určitě to udělala kvůli tomu. Je to moje vina. Dveře do ambulance se otevřely a vyšli z nich ošetřovatelé s Billem na lehátku s transfuzí v ruce. "Bille!" vykřikl jsem a rozběhl se k němu. Doktor mě však zadržel a řekl mi: " Váš bratr je mimo ohrožení života. Museli jsme mu vypumpovat žaludek a nasadit transfuzi krve. Teď bude nějaký čas spát."
"Můžu za ním?"
"Moment, ještě je tady jedna věc. Váš bratr je těhotný."
"Cože?! A to jako jde?"
"Je to velice vzácné, ale stává se to." Nevědel jsem co říct. Vždyť je to blbost. Je to kluk! Doktor odešel. Běžel jsem za Billem na pokoj. Zavřel jsem dveře a sedl si k němu na postel. Chytl jsem ho za ruku.
"Bille, lásko, proč jsi to udělal? Bez tebe by můj život neměl cenu."
Druhou rukou jsem mu sáhl na bříško. Opravdu ho měl větší ,než obvykle. Jakto, že jsem si toho nevšiml dřív?
"Lásko, my budeme mít miminko" , na chvilku jsem se zamyslel. Je to vůbec moje? Rychle jsem odtáhl ruku pryč. Co když ne?
Do pokoje všla sestra a řekla ať jdu domů, že zavolala naší rodině. Za chvíli dorazí. Asi bych nevydržel ty otázky. Políbil jsem Billa a šel domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máš rád/a Tokio Hotel?

Jo 12.6% (174)
Jo!miluju je! 33.9% (466)
trochu 12.4% (171)
ne 12.1% (166)
nesnáším je! 16.1% (221)
newím zdržuju se hlasování 12.9% (178)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


............ 20-1.gif image by Salisko.19-1.gif image by Salisko.18-2.gif image by Salisko.17-2.gif image by Salisko.16-2.gif image by Salisko.15-2.gif image by Salisko.14-2.gif image by Salisko.13-2.gif image by Salisko.12-2.gif image by Salisko.11-2.gif image by Salisko.10-2.gif image by Salisko.9-1.gif image by Salisko.8-1.gif image by Salisko.7-1.gif image by Salisko.6-1.gif image by Salisko.5-1.gif image by Salisko.4-1.gif image by Salisko.3-1.gif image by Salisko.2-1.gif image by Salisko.1-1.gif image by Salisko.21-1.gif image by Salisko.22.gif image by Salisko.23.gif image by Salisko.24.gif image by Salisko.25.gif image by Saliskoccccccc.gif image by marrkyperlacccccc.gif image by marrkyperlacccc.gif image by marrkyperlacc.gif image by marrkyperlac.gif image by marrkyperla