Bill: "Ty si ho vážně chceš nechat? Vždyť nevíš jestli je tvoje…"
Tom: "A ty ho vážně chceš nechat zabít? Co když je moje?"
Bill: "Já vážně nevím…"
Tom: "Ale no tak Bille, nebuď surovec. Vždyť už nejspíš kope..podle toho co popisuješ."
Bill: "Na to je moc brzy, spíš je to jen pocit."
Tom: "To teď není podstatné."
Bill: "Takže...si ho necháme?"
Tom: "To záleží na tobě, lásko, ale já bych si ho nechal rád."
Bill: Na chvíli se zamyslím a pak si uvědomím, že bych se ho stejně nedokázal vzdát.
"Tak dobře, necháme si ho", řekl jsem a usmál se.
"Tak dobře, necháme si ho", řekl jsem a usmál se.
Tom: Položil jsem mu ruku na břicho a políbil ho.
Bill: "Tome, chtěl bych ti vysvětlit tu fotku. Nebylo to tak jak to vypadalo. Opil mě, odvezl do hotelu a zneužil a pak…."
Bill: "Tome, chtěl bych ti vysvětlit tu fotku. Nebylo to tak jak to vypadalo. Opil mě, odvezl do hotelu a zneužil a pak…."
Tom: Položil jsem prst na jeho dokonalé rty. "Lásko, nemusíš mi nic vysvětlovat. Já ti věřím." Znovu jsem ho políbil.
O týden později.
Tom: Chystám svojí lásce snídani. Konečně je doma. Hodně se bojím o něj a naše miminko.
Bill: Proboha! To snad není pravda. Už se do ničeho nevejdu. Břicho pořád roste a roste a já nevím co s tím. Potřebuju nutně na nákup. Asi budu muset použít Tomův šatník. Vytáhnu jedny mega džíny a XXXL tričko. Obleču se a postavím se před zrcadlo. Vytřeštím na svůj odraz oči. Tak to by nešlo! Dál se prohrabuju Tomovou skříní, když narazím na jeho starší věci. Jsou podstatně menší. Hodím je na sebe, do zrcadla se radši nedívám a sejdu dolů za Tomem. "Zlato, jde se nakupovat. A platíš!"
Tom: "Cože? Ty máš na sobě moje věci?"
Bill: "Do ničeho jiného se nevejdu. Takže jdeme!"
Tom: " Ale lásko, doktor říkal, že se nesmíš přetěžovat."
Bill: "Copak to je nějaká zátěž?"
Tom: " A co snídaně?"
Bill: " Na to bude čas později. Jdeme!" Vzal jsem klíče, peněženku, Toma za ruku a šel k autu.
O hodinu později.
Tom: Bill se tu pořád hrabe v oblečení a ještě si nic ani nezkusil. Jsme právě ve čtvrtém obchodu. Nakupovat s ním je opravdu o nervy.
Bill: "Co říkáš na tohle?", řekl jsem a ukázal mu jedno tričko.
Tom: " Jo, je pěkný."
Bill: "Moc tmavý. Co tohle?"
Tom: "Jo, jo.taky pěkný."
Bill: "Moc světlý. Tohle si zkusím."
Tom: No konečně! Že by si konečně vybral? Že by se stal zázrak?
Bill: "Tome, půjdeš se mnou? Budu potřebovat poradit!"
Tom: "Však už jdu" , řekl jsem a rozešel jsem se za ním ke kabinkám.Bill do jedné zapadl a zatáhl závěs. Já se postavil před něj a čekal. Závěs se nepatrně pohl. Do mysli se mi vloudila myšlenka na Billa, jak se pomalu svléká. Snažil jsem se ji zahnat, ale nešlo to, tak jsem toho nechal. Začala ovládat celé moje tělo. Především rozkrok. Začal jsem být až nesnesitelně vzrušený. Ohlédl jsem se. Nikdo tu není. Vtrhl jsem k němu.
Bill: "Tome, co to…!?"
Tom: Umlčel jsem ho polibkem a přitlačil na zrcadlo na zadní stěně kabinky.
Bill: "Tome, přestaň!" , odstrčím ho "Co to s tebou je?"
Tom: "Tobě prostě nejde odolat!" , snažím se ho znova políbit.
Bill: "Tak sakra přestaň!" , opět ho odstrčím .
Tom: "Sáhnu mu rukou do rozkroku. Bill viditelně ztuhne. Vím co na něj platí.Znova se mu hladově vrhnu na rty. Tentokrát polibky oplácí. Pravou rukou mu zajedu do vlasů. Levou ho stále zpracovávám. Bill zavzdychá. Vyskočí a obmotá mi nohy kolem pasu. Tohle jsem vážně nečekal. Pod nečekanou váhou zavrávorám a spadnu na dřevěnou stěnu kabinky. Stěna zapraská a s rachotem se zřítí i s námi na zem. V tu chvíli slyšíme kroky mířící sem.
Bill: Rychle jsem vyskočil, popadl Toma za ruku a spolu jsme vyběhli z obchodu. Nikdo si nás naštěstí nevšiml. Namířím si to přímo na záchodky. Prostě potřebuju dodělat.
Tom: Sotva se za námi zavřou dveře, opřu o ně Billa a začnu ho líbat na krku. Bill opět vzdychá.
Bill: "Tome…ty jsi vážně ďábel!"
Tom: Usměju se na jeho krk. Lehce vezmu jeho kůži mezi zuby. Obávám se, že nějakou dobu bude muset nosit rolák.
Bill: Vyskočím a znova kolem něj obmotám své nohy. Tentokrát to ustojí.
Tom: Pomalu se přesouvám k umyvadlu. dávám si pozor abych nijak neublížil jemu ani mimiku. Billa nepřestávám líbat. Natáhnu se a kousnu ho do ucha.
Bill: "Tome…!"
Tom: Posadím ho na umyvadlo Které začne vydávat podivné zvuky. copak tady nemají nic uděláno kvalitně?! Ze strachu aby se bill nezřítil is umyvadle, ho sundávám dolů. Z jedné z kabinek se ozve zvukl splachování. Rychle Billa pošťuchuju ven ze záchodků.
Bill: Tom vybíhá za mnou a společně utíkáme k autu. Nasedneme a chvíli jsme zticha. Pomalu se na něj podívám. On se podívá na mě. V tu chvíli dostaneme oba záchvat smíchu. To se může stát jen nám….
O hodinu později
Tom: Dojeli jsme domů. Zaparkoval jsem auto do garáže a šel zavřít vrata. Bill se posadil na kapotu a sledoval mě, zatímco jsem čekal až se vrata zavřou. "Ty pořád nemáš dost?"
Bill: "Ne, ještě chci zničit auto", řeknu, přitáhnu si ho k sobě a jazykem se mu začnu dobývat do úst
Tom: "Fajn, jak chceš, ale kupuješ nové." povalím ho na čelní sklo auta. Lehnu si na něj a začnu ho líbat
Bill: "Tome, ale já kloužu…"
Tom: Mezi nohy mu zaklíním svoje koleno. "Teď už ne", usměju se
Bill: Rukama jsem mu zajel pod tričko a zaryl nehty do jeho zad. Stáhl jsem mu tričko přes hlavu.
Tom: Kousl jsem ho do ucha a rukou jsem mu přjížděl po bříšku. Do břicha mě tlačilo jeho vzrušení. Pomalu a hodně dráždivě jsem mu začal rozepínat opasek. Přitom jsem ho líbal v podbřišku.
Bill: "A pomaleji by to nešlo?", řekl jsem netrpělivě.
Tom: usál jsem se a stáhl mu kalhoty i s boxerkama. Rukou jsem uchopil jeho penis a párkrát zapohyboval.
Bill: "Ach…Tome…!"
Tom: Jemně jsem olízl jeho špičku. Bill mi přitlačil hlavu dolů. Sjel jsem rty až k jeho kořenu a vrátil se zpět. Bill vykřikl.
Bill: "Tome!"
Tom: začal jsem si pomáhat rukou
Bill: "Tome…Tome, už budu..už!" vykřikl jsem.
Tom: Do pusy mi vystříkla bílá tekutina. Všechno jsem spolykal. Bill rychle oddechoval. Vytáhl jsem se nahoru a políbil ho.
Bill: "Děkuju, lásko"
Tom: Znova jsem ho políbil. "ty mi nikdy za nic nemusíš děkovat"
...
...
...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
























užasný
dál 